Maják Cabo de São Vicente – světlo na konci Evropy

Na samém jihozápadním cípu kontinentální Evropy, asi šest kilometrů od Sagres, končí pevnina strmými útesy, které padají do Atlantiku z výšky kolem 75 metrů. Na jejich hraně stojí Farol do Cabo de São Vicente – bílá věž s červenou lucernou, která po staletí ukazuje cestu lodím mířícím do Středomoří i zpět. Pro námořníky to bylo poslední světlo domova, pro dnešní návštěvníky jedno z nejkrásnějších míst k pozorování západu slunce v celém Portugalsku.

Posvátný mys na konci světa

Mys měl zvláštní význam už v neolitu, o čemž svědčí menhiry v okolí. Římané ho nazývali Promontorium Sacrum – Posvátný výběžek – a od slova sacrum odvozuje své jméno i nedaleké Sagres. Ve starověku platil za nejzazší známý bod světa a vyprávělo se, že slunce tu za obzorem padá přes okraj Země.

Dnešní jméno nese mys po svatém Vincenci ze Zaragozy, mučedníkovi ze 4. století. Podle legendy sem jeho tělo připlulo na lodi a nad hrobem ho střežila hejna havranů. Roku 1173 nechal král Afonso Henriques ostatky převézt do Lisabonu – a havrani prý loď doprovázeli celou cestu. Proto se dodnes objevují v lisabonském znaku a Vincenc je patronem hlavního města.

Od mnichů k jednomu z nejsilnějších světel Evropy

Světlo pro lodě tu podle záznamů udržovali už mniši na počátku 16. století. V té době vznikla i pevnost, která měla chránit pobřeží před piráty. Opevnění poničil roku 1587 Francis Drake a dílo zkázy dokonalo velké zemětřesení roku 1755.

Současný maják postavili na příkaz královny Marie II. na troskách františkánského kláštera ze 16. století a rozsvítil se v říjnu 1846. Zpočátku svítil olivovým olejem a dosvit měl jen kolem šesti námořních mil. Po letech zanedbání prošel od roku 1897 přestavbou a počátkem 20. století dostal mimořádnou hyperradiantní Fresnelovu čočku s ohniskovou vzdáleností 1,33 metru. Je to největší optika ze všech portugalských majáků a patří k desítce největších na světě.

Maják dnes vysílá bílý záblesk každých 5 sekund s dosvitem 32 námořních mil, tedy zhruba 60 km. Od roku 1982 je plně automatizovaný a řídí i sousední maják v Sagres. Hlídá jednu z nejrušnějších námořních tras světa, kudy proudí lodě mezi Atlantikem a Gibraltarským průlivem.

Co na mysu uvidíte

• Maják a areál kláštera: do nádvoří se vchází branou v hradbách; v areálu se nachází malé námořní muzeum a vyhlídková terasa s výhledem na nekonečný oceán.
• Útesy: téměř svislé stěny nad Atlantikem, na kterých hnízdí mořští ptáci. Často tu uvidíte i rybáře, kteří chytají přímo z okrajů skal.
• Letzte Bratwurst vor Amerika: legendární stánek před branou majáku. Německý pár tu už od konce 90. let prodává grilované klobásy a ke každé porci dostanete vtipný tištěný certifikát stvrzující, že jste si dali „poslední klobásu před Amerikou“.
• Fortaleza do Beliche: pevnost ze 17. století, kolem které projedete asi 1,2 km před majákem.
• Fortaleza de Sagres: pevnost na sousedním mysu Ponta de Sagres, spojovaná s Jindřichem Mořeplavcem – ideální druhá zastávka výletu.

Tip: Na západ slunce sem míří davy lidí a na příjezdové silnici se v sezóně tvoří kolony dlouhé i několik kilometrů. Vyrazte s velkým předstihem, nebo naopak přijeďte dopoledne, kdy je u majáku klid.

Dobré vědět

• Doprava: autem ze Sagres asi 6 km; jezdí sem i autobus ze Sagres a Lagosu. Parkoviště přímo před areálem bývá v podvečer beznadějně plné.
• Režim návštěv a otevírací doba: samotný mys a okolní útesy jsou přístupné volně a nonstop. Vnitřní nádvoří a muzeum spravuje portugalské námořnictvo (Direção de Faróis / Autoridade Marítima Nacional); otevírací doba se v průběhu roku mění a kvůli rekonstrukcím či provozním důvodům bývá vstup občas omezen. Věž majáku bývá pro veřejnost otevřena jen výjimečně.
• Počasí: na mysu skoro vždy silně fouká a i v létě bývá večer chladno – vezměte si bundu.
• Bezpečnost: útesy nejsou zajištěné zábradlím, k okrajům proto nechoďte, zvlášť ve větru.